ROMOVÉ A SINTOVÉ V ČR

Přes ne vždy vřelé přijímání ze strany většinové společnosti byli tradiční čeští Romové a Sintové po staletí integrální součástí české, kdysi mnohem kulturně pestřejší společnosti, a to se vším, co k tomu patří. Zdaleka ne tak stejnorodé společenství, jak by se mohlo okolí jevit, bylo i sociálně stejně členité, jako ostatní společenské skupiny: vedle kočovných a polokočovných rodin, kde způsob života úzce souvisel se zdrojem obživy, ne vždy příliš výnosným, se ke svému původu hrdě hlásili i váženější občané, příslušníci střední a vyšší střední třídy, úspěšní obchodníci či třeba lidé činní ve státní službě. Romský holocaust, který za II. světové války připravil o život až devadesát procent z více než šesti tisíc českých Romů a Sintů, však z této skupiny obyvatel českých zemí učinil Zaniklý svět, jak zní název výstavy fotografií  z nepříliš dávné historie původních českých Romů a Sintů, která je jedním z důležitých projektů Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR, a která také dala název těmto stránkám. O putování výstavy Zaniklý svět po sociálně vyloučených lokalitách se víc dozvíte v sekci Projekty, tragický osud tradičních českých Romů a Sintů vám přiblíží sekce Historie. V ní se také dočtete o odlišné historické zkušenosti slovenských Romů, kteří (či jejich potomci) tvoří většinu současné romské populace v ČR a často sami jen málo ví o tragickém osudu tradičních českých Romů a Sintů, což se právě naše aktivity snaží napravit. Jako přeživší romského holocaustu a jejich potomci ve své práci mimo jiné usilujeme o nápravu fatálních nedostatků znalostí vlastní historie Romů z doby nacismu. Víme přece, že neznalost vlastní historie vede často k problémům současnosti. Projekt putování výstavy Zaniklý svět po ghettech v ČR spolu s poukazem na přijatelné vzorce společenského chování zároveň lidi učí, jak předcházet konfliktům a odmítání, a v konečném důsledku by měl být přínosem i pro většinovou společnost. U většiny občanů ghett můžeme sledovat vinou nedostatku vnějších podnětů jakousi letargii, naučenou bezmocnost, nízkou sebedůvěru, nedostatek představivosti, uzavřenost do vlastní skupiny. Chybí zde vize budoucnosti, vůle plánovat. Projekt putování výstavy nám pomůže lidi v ghettech lépe poznat, sledovat jejich energii, vytipovat lídry, vhodně je motivovat tak, aby dokázali vyvést lidi z letargie, aby dokázali rozpoznat hrozící nebezpečí, aby se stali experty na vlastní život.

Prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR Čeněk Růžička s tehdejším prezidentem ČR Václavem Klausem na zahájení výstavy Zaniklý svět 5. 9. 2007  Národní galerii v Praze.

   __________________________________________________________________________________________________________________



Od 24.dubna do října je na několika místech v Praze k vidění putovní výstava Zaniklý svět původních českých Romů a Sintů, kterou připravil Výbor pro odškodnění romského holocaustu. Prostřednictvím vzácných dobových fotografií a archiválií představuje život Romů a Sintů v českých zemích v době před jejich vězněním v nacistických koncentračních táborech.






__________________________________________________________________________________________________________________


Vážení přátelé,

dovolujeme si Vás pozvat na pietní akt, který 13. května 2017 pořádáme na místě spojeném s tragickým osudem původních českých Romů a Sintů, obětí nacismu, v jehož rámci si připomeneme nezměrné utrpení milionů lidských bytostí.

Pro účastníky aktu organizujeme z Prahy do Letů a zpět autobusovou dopravu zdarma. Autobus bude přistaven před hlavní bránu autobusového nádraží Praha - Florenc, pod mostem magistrály, u konečné zastávky č. 133, a bude označen tabulkou Lety. Odjezd je v 10.00 hod. Zájemci si  mohou rezervovat místa na níže uvedeném e-mailu nebo telefonu. Z obce Lety na pohřebiště obětí je vybudována naučná stezka v délce 1,5 km, po které romské rodiny za asistence české protektorátní policie směřovaly do koncentračního tábora Lety. Autobusy a osobní vozidla mohou parkovat přímo v areálu KP Lety. Na místě je také sanitární zařízení.

Budeme vděčni za přeposlání pozvánky lidem, které by mohla oslovit.

Těšíme se na Vaši účast.

V úctě

Čeněk Růžička
předseda VPORH v ČR, z.s., Barákova 1002, 508 01 Hořice

E-mail: ruzicka.vporh@seznam.cz
Tel.: 603 247 617

Něco málo k romským studentům Nejsem nijak zvlášť vzdělán, vyučil jsem se kamenickému řemeslu a v dalším studiu jsem nepokračoval jednoduše proto, že pro mé drahé rodiče bylo mé vyučení se řemeslu nejvyšší metou. A navíc o práci v době totality nebyla nouze, pracovat musel každý a manuální práce, obzvláště řemeslná, byla celkem dobře placená. Řemeslo mě bavilo, zároveň dobře živilo a tak jsem ani necítil potřebu se dál vzdělávat. Je potřeba, abych také řekl, že ani před nástupem demokracie nás vyučených Romů mnoho nebylo, natož vysokoškolsky vzdělaných. Jednak to bylo proto, že moji vrstevníci byli většinou vzděláváni v tzv. zvláštních školách, a pak také proto, že manuální prací si člověk v té době slušně vydělal. Motivace se vzdělávat byla tudíž v té době o mnoho menší. Dnes je situace jiná. Jste dětmi Romů a bohužel vstup do života máte poněkud složitější. Vaši rodiče dobře pochopili trend nastupující doby a jistě jste jim vděčni, že vám umožnili, mnohdy za cenu vlastního odříkání, se vysokoškolsky vzdělávat. A jste vděčni i organizacím, které vám na studia připlácejí. A upřímně, máte jim za co děkovat. Podívejte se na vzdělanostní úroveň většiny Vašich vrstevníků. Po skončení školní docházky je rodiče nenutí vyučit se alespoň řemeslu. Přitom i dnes platí, „řemeslo má zlatě dno.“ Vážení studenti, dostali jste příležitost bořit předsudky, které nám znepříjemňují život, a ať chcete nebo ne, postupně se stáváte našimi reprezentanty. Takto vás společnost bude vnímat, a čím více vás bude, tím méně se o nás bude říkat, že jsme národem nevzdělatelným. Podělím se s vámi o zkušenost, kterou jsem si svým životem ověřil. Dá se říci, že jsem lidmi, kteří mě znají, respektován, a moje slovo má váhu. A víte proč? No jednoduše proto, že mě lidé potřebují a že jsem romství, aniž bych si to uvědomoval, přirozeně svým chováním veřejně propagoval a stále propaguji. Prostě jsem ze sebe nikdy nedělal něco, čím nejsem. Zůstal jsem Romem, který vyznává takové ty čisté romské hodnoty, které u nás i většina obdivovala a zaplaťpánbůh stále ještě obdivuje. A to bych si přál, aby zůstalo i vám. Buďte vysokoškolsky vzdělaní a přitom si uchovejte svoje romství. To vám je vlastní a budete vždy vědět, kam patříte. A poznáte, že získáte na vážnosti, na respektu a zároveň na hrdosti na to, že jste Romy. Abych tady splnil své zadání, alespoň něco málo vám řeknu o romské kultuře. Přijde mi tak nějak zvláštní vám, romským studentům, něco říkat o vaší kultuře. Předpokládám, že vám v nějaké podobě zůstala. Způsob života, myšlení, uvažování, konání, tedy romskou kulturu, vždy utvářelo prostředí, ve kterém jsme žili. A protože to bylo víceméně prostředí nepřátelské, hlavním aspektem naší kultury se stala rodová soudržnost. Soudržnost, která členům rodu usnadňovala v nepřátelském prostředí život. Proto také některé romské rody, a není jich málo, vyznávají dodnes zodpovědnost každého člena rodu za čest rodu. A tak již ve svých 10 či 13 letech přebírá spoluzodpovědnost za své mladší sourozence, a vědomě tak svým rodičům pomáhá, aby měli více času se věnovat obstarávání obživy. Na to, jestli se tak děje, dohlíží téměř vždy nejstarší v rodu. A nemusí to být vždy muž. A aniž by to od něho kdokoli požadoval, na tuto roli se vědomě připravuje a i chování rodu se k němu přirozeným způsobem v čase mění. Vše, co se takto děje, není vynucené. Je to přirozený proces, o kterém nepřemýšlí, a který berou jako přirozenou součást svého života. A protože v takovéto rodinné atmosféře vyrůstají i děti, s přibývajícími lety se stávají váženými členy rodu. Když zavítáte do takto vedené rodiny, překvapí vás sebevědomí všech členů rodu, včetně dětí. 16. července 2015 Čeněk Růžička

Seminář o respektu a toleranci První červnový víkend se Čeněk Růžička zapojil do semináře pro učitele, který pod názvem Jáchymka - Výchova k respektu a toleranci pořádal Institut Terezínské iniciativy. „Nedělní beseda s Vámi nám pomohla probíraná témata propojit s osudem Vaší rodiny. Vaše vzpomínky a zkušenosti s činností Výboru pro odškodnění romského holocaustu nám všem rozšířili povědomí o problematice, která ještě stále dostatečně diskutována. Vaše vyprávění bylo poutavé a účastníky semináře velmi zaujalo. V závěrečném hodnotícím bloku byla právě diskuse s Vámi několikrát míněna jako jedno z nejsilnějších míst semináře,“ napsala v poděkování Čeňku Růžičkovi ředitelka institutu. Zde si můžete přečíst celý text děkovného dopisu. Účastníci semináře pro učitele: Jáchymka - Výchova k respektu a toleranci.

  © 2015